Absolvovali jsme seminář Dřevařského ústavu
Jsme moderní firma, která se zajímá o novinky a nové technologické postupy z oboru. Také proto jsme absolvovali seminář, pořádaný pražským výzkumným a vývojovým ústavem dřevařským.
Celý seminář byl zaměřený na ochranu dřeva před biotickými škůdci a diskutovány byly metody i postupy jak chemické, tak i technologické.
Osvědčení o absolvování semináře si můžete prohlédnout ve formátu PDF.
Národní dům na Vinohradech díky nám odolá požáru
Opět jsme měli možnost se podílet na zachování pražských památek i pro budoucí generace. Tentokrát šlo o Národní dům na Vinohradech, který můžete znát i pod jménem Dům železničářů, případně ÚKDŽ. A copak že jsme tam dělali? Veškeré dřevěné konstrukce krovů jsme opatřili protipožárním nátěrem. Prevence je totiž stokrát lepší, než následné nápravy škod…
Dům železničářů v kostce
Novorenesanční stavba Národního domu stojí na náměstí Míru už od roku 1894 a tvoří jednu z jeho dominant. Uvnitř najdete tři velké sály a pět salonků, kde se kromě kongresů, výstav a jiných společenských akcí konají i taneční kurzy slavné Taneční školy Národního domu.
PF 2020
Další pražské nádraží: tentokrát to v Dejvicích
O naší zakázce na Hlavním nádraží v Praze jsme vám již psali. A jelikož s námi byli spokojení (a nádraží má více budov), vrátili jsme se tam za účelem dezinfekce půdy ještě jednou.
A aby toho nebylo málo, rovnou jsme si vzali do parády další pražskou železniční stanici. Hlavní nádraží je to NEJvětší, nyní na nás čekalo to NEJstarší v Praze. Jaképak NEJ to asi bude příště?
Mikrovlnná sanace v Dejvicích
Hlavní příčiny vzniku plísní na zdech
Opět se nám ochladilo, zima je už za rohem, a to bohužel pro mnohé znamená i zvýšené riziko výskytu plísní na zdech, v rozích nebo u oken místnosti.
Nejlepší řešení je ve většině případů prevence. A k tomu, abychom mohli podniknout správná preventivní opatření, musíme znát i příčiny a podmínky vzniku situací, kterým chceme předejít (tedy v našem případě vzniku plísní na zdech).
Zjednodušeně by se dalo říci, že plísně vznikají všude tam, kde je vyšší vzdušná vlhkost, kde na stěnách kondenzují vodní páry a špatně nebo nedostatečně se větrá. Příčin může být samozřejmě ještě více, přičemž často se jedná o kombinaci několika různých faktorů.
Kde tedy vzniká plíseň nejčastěji?
Na zdech najdeme plíseň nejčastěji na 4 místech:
Za nábytkem
Ke vzniku plísní na zdech za nábytkem dochází tehdy, když je nábytek umístěný příliš blízko u stěny a okolo tak nemůže proudit vzduch. Až tedy budete rozmísťovat nové skříně, myslete na to a nechte mezi nábytkem a stěnou vždy alespoň několikacentimetrovou mezeru.
U stropu nebo podlahy
Pokud se u vás plísně objevují vždy s příchodem chladných dnů, a vyrůstají hlavně u stropu nebo podlahy, bude nejpravděpodobněji na vině konstrukční řešení stavby a takzvané tepelné mosty.
V rozích místností
Rohy místností, obzvláště ty, které jsou tvořené obvodovými stěnami, mají plísně moc rády. Důvodem je to, že právě tyto kouty je těžší dobře vyhřát a teplota jejich vnitřního povrchu je nižší. Pokud tato teplota klesne pod určitou hranici, dochází ke kondenzaci a plísně získávají ideální podmínky k růstu.
U oken či dveří
Stěny kolem oken a dveří jsou další plísněmi oblíbenou lokalitou. I zde může být několik různých příčin jejich výskytu. Mezi ty nejčastější patří špatná montáž oken či dveří, nedostatečné nebo chybně provedené zateplení, ale také například příliš těžké závěsy, které znemožňují přirozenou cirkulaci vzduchu.
Ať už jste doma objevili plíseň kdekoli na zdi, na nic nečekejte a zavolejte nám. Společně se domluvíme na likvidaci a poradíme vám, jak předejít opětovnému výskytu.
Jak to vypadá, když dezinfikují profíci
Speciální profesionální dezinfekce je něco trochu jiného, než kyblík s mopem a mýdlo z drogérie. Je to metoda, která má za úkol zničit škodlivé mikroorganismy a tím ochránit užší i širokou veřejnost. Právě proto se speciální dezinfekce profesionálně aplikuje v místech, kde se předpokládá zvýšená koncentrace potencionálně nebezpečných mikrobů: třeba v nemocnicích, čekárnách u lékaře, v interiérech vozů veřejné dopravy nebo třeba v potravinových skladech.
Metody aplikace
Jak jsme si již řekli, kbelík a mop se k odborné aplikaci speciální dezinfekce nepoužívá, a to nejen kvůli nízké efektivitě a časové náročnosti. Jakými způsoby se tedy speciální dezinfekce aplikuje?
Dezinfekční postřik
Jde o chemickou sloučeninu v kapalném stavu, která se pomocí vysokotlakých rozstřikovačů stříká ve formě drobných kapiček v dezinfikovaném prostoru.
Teplá mlha (FOG)
Odborně se tato metoda nazývá termomechanický aerosol a aplikuje se pomocí aerosolových vyvíječů. Ve srovnání s postřikem se při použití teplé mlhy účinná látka dostane lépe i do méně přístupných míst.
Studená mlha (ULV)
K aplikaci dezinfekce v podobě studené mlhy je zapotřebí tzv. Ultra Low Volume generátor aerosolu. Chemické prostředky se používají stejné jako u teplé mlhy, ale většinou ve vyšší koncentraci.
Dýmovnice
Správný termín zní generátor dýmu. Ten se aktivuje poté, co zapálíme tzv. dýmotvorný nosič, který následně distribuuje vzduchem do svého okolí účinnou látku.
Popraš
Jedná se o dezinfekci ve formě prášku, která se používá všude tam, kde je nemožné nebo nevhodné dezinfikovat prostředí mokrou cestou.
Proti čemu dezinfekce bojuje?
V úvodu jsme je nazvali škodlivými mikroorganismy, což je sice správný termín, ale víte, co všechno si pod ním představit?
- Viry: Staří známí původci takových nemocí, jako je třeba chřipka nebo hepatitida.
- Bakterie: Další velká skupina choroboplodných zárodků. Bakterie způsobují například angínu nebo černý kašel.
- Plísně: Plísně a jejich spory jsou nebezpečné hlavně pro alergiky a astmatiky. Způsobit dovedou také nepěknou vyrážku.
- Prvoci: Jednobuněčné organismy, které jsou původcem například malárie nebo amebózy (tropická střevní nákaza).
Potřebujete profesionály k aplikaci speciální dezinfekce? Nebojte se nás kontaktovat – jsme tu jako vždycky jen pro vás.
Dezinfekce půdy Hlavního nádraží
Hlavní nádraží v Praze, neboli Hlavák, je jednou z pražských secesních staveb. Toto největší a nejrušnější nádraží u nás denně odbaví kolem 71 000 pasažérů. V roce 2017 prošlo celkovou rekonstrukcí a v současnosti je tvořeno velkou odbavovací halou, secesní Fantovou budovou a 8 krytými nástupišti, z nichž vyjíždí vlaky severním a jižním směrem.
Co jsme tu dělali?
Naším úkolem zde v budovách Hlavního nádraží v Praze bylo provedení speciální dezinfekce půdních prostor výše zmíněných budov.
Sanace na zámku Vimperk
Vimperský zámek byl bohužel dlouho ponechán svému osudu, což se na jeho stavu nemile podepsalo. Nyní však stavba prochází rozsáhlou rekonstrukcí, na níž jsme se podíleli i my. Zámek totiž málem obsadila dřevomorka a nebýt včasného zásahu, možná by nad ním převzala vládu úplně.
Jak jsme tedy zasáhli?
Dřevomorku jsme se rozhodli nešetřit a použili jsme tedy kombinovaný arzenál. Na zděné i dřevěné konstrukce tohoto původně gotického hradu, přestavěného na zámek, jsme aplikovali jak chemickou, tak i mikrovlnnou sanaci.
Seznamte se s dalším škůdcem: jmenuje se hrbohlav
Se starými známými firmami v oboru škůdců dřeva, jako je z dřevokazného hmyzu tesařík či červotoč, nebo z dřevokazných hub například dřevomorka, jsme vás již seznámili. Dnes jsme si do parády vzali dalšího broučka, jehož přítomnost ve vašich domovech rozhodně není žádoucí, a tím je hrbohlav.
Hrbohlavovo jméno má svůj původ v nepravidelných jamkách, umístěných po stranách hlavy. Hrbohlavů žije po světě samozřejmě více druhů, dřevu ale škodí jen některé z nich. U nás v ČR můžeme najít hlavně hrbohlava parketového (kterému se níže podíváme na zoubek podrobněji), a pak o něco většího hrbohlava dubového a hrbohlava hnědého, kteří k nám byli pravděpodobně zavlečeni z teplejších koutů Zeměkoule.
Hrbohlav parketový: parkety jsou jeho parketa
Hrbohlav parketový je červenohnědý brouk o délce 2,5 až 5 mm. Jeho tělo je podlouhlé, maličko zploštělé a hlava se vyznačuje silnými kusadly. Ta potřebuje k prokousání se svojí oblíbenou pochoutkou: tvrdým bělovým dřevem listnáčů (především dubu, ale také akátu, jírovce, vinné révy či jasanu, případně některých dovezených exotických dřevin). Hrbohlavům u dřeva nejde až tolik o jeho vlhkost, jako spíše o výživovou hodnotu – dřevo musí obsahovat alespoň 1 % škrobu v bělové části.
V optimálních podmínkách má vývojový cyklus hrbohlava délku kolem jednoho roku, v chladnějších podmínkách se tato doba prodlužuje. Dospělí brouci žijí jen asi 14 dnů. To ale nezabrání oplodněným samičkám naklást do dřevních cév či jiných štěrbinek něco okolo 70 vajíček. Z těch se po dvou týdnech líhnou larvy, které vykousávají do dřeva chodbičky.
Jak poznáme, že u nás bydlí hrbohlav?
Hrbohlava můžeme doma najít především v obložení, dřevěném nábytku, nebo (jak již název napovídá) v parketách. Vícero generací tohoto brouka může s přehledem napadený dřevěný materiál naprosto technicky znehodnotit. Jejich přítomnost lze detekovat podle drobných výletových otvorů, obklopených tmavě hnědými pilinami.
Pokud máte podezření, že si vaše parkety vzal do parády hrbohlav, neváhejte a ozvěte se nám – společně určitě něco vymyslíme.
Co byste měli vědět o dřevokazných mravencích?
Pohádky máme snad rádi všichni, ale věřte nám, že zrovna tohoto Ferdu byste doma najít nechtěli. Jmenuje se mravenec dřevokaz, jeden ze 104 druhů mravenců, žijících u nás v Česku a 12 430 druhů, které lezou po celém světě.
Z těch, kteří obývají území ČR, je mravenec dřevokaz rozhodně jedním z největších – a na přední příčky velikostní hitparády dosahuje i v rámci celé Evropy. Královny tohoto druhu mravenců měří na délku až 18 mm. O něco menší jsou pak dělnice, které měří kolem 14 mm a nejmenší jsou s délkou do 12 mm samci. K tomu všemu jsou navíc dřevokazi poměrně dlouhověcí: jejich dělnice se s přehledem dožívají i 13 let.
Jak vypadá mravenec dřevokaz?
Dřevokazní mravenci mají černou hlavu i tělo, jen hruď a první část zadečku bývají zbarvené do červena. Královny jsou vybavené křídly, která však po spáření odhazují, aby mohly založit vlastní hnízdo a pečovat v něm o vajíčka.
Navzdory rozšířenému mýtu se mravenec dřevokaz neživí dřevem, jelikož nedokáže strávit celulózu. Na jídelníčku má mnohem raději sladké výměšky medovicových mšic, nepohrdne však ani jinou sladkou substancí (třeba medem, sirupem či cukrem).
Kde dřevokazy najdeme a jak mohou škodit?
Z globálního hlediska se dřevokazní mravenci vyskytují v celé střední a jižní Evropě, Asii a severní Americe. Jejich původním domovem jsou okraje slunných lesů, ale bohužel pro nás si našli cestu i do dřevostaveb, kde mohou klidně napadnout všechno včetně nábytku.
Do dřeva (nejčastěji smrkového, jedlového či borového) vyhlubují podél letokruhů chodbičky, které nejenže snižují pevnost dřeva, ale rovněž připravují půdu různým plísním, které následně dovrší celé dílo zkázy.
Dřevokazní mravenci se mohou vyskytovat po celý rok a jsou aktivní ve dne i v noci. Mají také zvýšenou citlivost na vnímání vzdušné vlhkosti, a proto bývají před bouřkou agresivní: a to až do té míry, že jsou schopní člověka nepříjemně a bolestivě pokousat.
Máte podezření, že se u vás doma nebo na chalupě usídlili dřevokazní mravenci? Dejte nám vědět, my už si s nimi poradíme!
