SANAKO

Dřevomorka domácí - Serpula lacrymans

Zdaleka nejnebezpečnější tuzemskou dřevokaznou houbou je dřevomorka domácí (Serpula lacrymans). Na povrchu dřeva se nejdříve objevují bělavá vatovitá vlákna povrchového mycelia, později plodnice tvarem a tuhostí poněkud připomínající choroše. Mají však sytě oranžovou až hnědočervenou barvu a často bílé okraje. Dřevo se začne rozpadat do charakteristických kostkovitých tvarů - nejdříve u povrchu, rozklad však rychle postupuje i uvnitř a končí úplnou destrukcí Nebezpečí dřevomorky spočívá v tom, že je velmi nenáročná na teplotu a (alespoň ve srovnání s jinými houbami) i na vlhkost. Ke spokojenosti jí stačí teploty v rozmezí od 3 do 26 stupňů Celsia a především vlhkost dřeva 18 až 20 procent, což nejsou hodnoty nijak závratné. Další nebezpečí představuje rychlost šíření (až 10 mm za den) a především schopnost nenápadně a skrytě prorůstat třeba i zdivem na značné vzdálenosti. Díky tomu napadá dřevěné prvky konstrukce budov, zejména podlah a stropů. Méně ohrožuje střešní konstrukce - alespoň pokud do nich nezatéká a pokud jsou půdní prostory dostatečně větrané.

Sklepní plíseň - Coniophora puteana

Pro svůj rozvoj tato houba vyžaduje vysokou vlhkost dřeva, proto se s ní v domovních objektech nejčastěji setkáváme ve vlhkých prostorách (ve sklepích, kolnách, na půdách v místech, kde zatéká apod.). Optimální vlhkost dřeva pro růst a rozkladnou činnost koniofory se pohybuje v rozmezí 50 – 60 %, optimální teplota okolo 23°C. Oproti tepelným změnám je odolnější než dřevomorka (maximální teplota okolo 35°C). Koniofora sklepní rovněž způsobuje hnědou hnilobu dřeva, příznaky jsou však poněkud odlišné od dřevomorky. Napadené dřevo bývá většinou mokré, zpočátku je zbarveno žlutohnědě, později tmavohnědě. V pokročilé fázi napadení dochází ke kostkovitému rozkladu, kostky jsou však narozdíl od dřevomorky drobné. V konečném stadiu hniloby je dřevo možné rozmělnit na prach.

Houževnatec šupinatý - Lentinus lepideus

Je to houba z čeledi hlívovitých. Je rozšířená po celém území našeho státu. Napadá často železniční pražce, mostní konstrukce, telegrafní sloupy a ploty. Zřídka se vyskytuje ve vlhkých obytných prostorách, ve sklepech a studnách. Napadené dřevo hnědne a křehne. Má charakteristickou vanilkovou vůni.

Dřevokazný hmyz

Červotoč proužkovaný, Červotoč umrlčí

Červotoči mají protáhlé válcovité méně často oválné, svrchu zploštělé tělo. Jsou to brouci menších nebo středních rozměrů. Tykadla mají 8 -11 článková, pilovitá, hřebenitá. Zbarvení těla je nejčastěji tmavohnědé nebo načervenalé. Larvy jsou bílé srpovitě ohnuté. Téměř všichni červotoči, kteří škodí na dřevě se řadí do podčeledi Anobiidae, která se dále dělí na 8 rodů a ty na několik desítek druhů. Nejčastěji se vyskytují a největší škody způsobují dva druhy červotoč proužkovaný a červotoč umrlčí.

Tesařík krovový - Hylotrupes bajulus

Jedná se o nejvýznamnějšího technického škůdce dřeva, který napadá zabudované dřevěné konstrukce. Během svého vývoje larvy vyžírají dřevo a chodbičky za sebou zaplňují drtí a výkaly. Larvy většinou rozežírají povrchové vrstvy dřeva (bělové dřevo), při intenzivnějším napadení jsou však nuceny se zavrtat hlouběji a rozrušují tak i dřevo jádrové. Vývoj larev může probíhat v krovech, trámech, ve skladovaném dříví, v plotech, v nábytku, podlahách, telegrafních tyčích atd. Tesařík krovový přednostně vyhledává starší neodkorněné dřevo, čerstvě poražené dřevo napadá jen vyjímečně.

Pilořitky - Siricoidea

Tvar těla dospělých brouků je válcovitý. Samička má hlavu a hruď převážně černě zbarvenou, zadeček je žlutavý, jen prostřední články jsou fialově černé. Tělo je zakončeno poměrně dlouhým kladélkem. Samička měří 25 – 45 mm. Sameček je menší a štíhlejší, měří 10 – 30 mm. Je převážně černě zbarvený. Larvy jsou válcovité, bělavě zbarvené. Vyvíjejí se z vajíček, které samičky kladou především pod kůru čerstvě poražených neodkorněných kmenů nebo do poraněných stromů. Larvy nejprve hlodají v měkkém letním dřevě, potom pronikají dovnitř kmene. Později se chodby opět vracejí k povrchu a jsou zakončeny kukelnou kolébkou. Vývoj larev trvá 2 -3 roky. Výletové otvory dospělých brouků jsou kruhovité a velké (4 – 5 mm v průměru).